Probuzení, cesta na Vancouver
V poledne přijíždíme v podobě hladových psů do třetího největšího kanadského města, Vancouveru. Přestože se počet jeho obyvatel zastavil na půlce milionu, vypadá mnohem větší než bych čekal. I doprava a nekonečné kolony napovídají, že by klidně mohlo jít o několikamilionovou aglomeraci a ono ne...
Míříme pro Wi-Fi, potřebujeme totiž zjisti, jak to bude s počasím, jehož předpověď nás vyhnala z národních parků v Albertě. Zatím to fungovalo a celý přejezdní den propršelo. Kupodivu jsme na první dobrou naši takovou "Vaňkovku" se sítí a Walmartem. Oběd na cestě!
A hle, mobilní apky říkají, že pokud skousneme mlhu a nepřívětivo, mohli bychom i něco podniknout a nejen proflákat den ve městě. Juchůůů. Ve dvě odpoledne vyjíždíme na Squamish...
Po několika posledních zkušenostech s putováními po městech, jsme se rozhodli přespříliš to v nich nepřehánět. Zkrátka nás města více vybíjela než-li naopak... Ale v případě Stanley Parku, must see favorita většiny turistických průvodců, jsem udělal velkou chybu, že jsem je nechtěl poslechnout. Parkem jsme jen projeli autem, byť pomalu (silničáři si nás dávali k svačině/večeři), a zjistili, že by den v něm za hřích nejspíše stál. Ale asi bych volil kolo, park je přeci jenom poměrně rozsáhlý a poznat vše pěšky by asi vzalo více než jeden den.
Baymont Inn & Suites Bellingham, spánek
To zase byla chyba... Přestože jsme se domluvili, že poslední hotelovou noc strávíme v Marriottu za peníze :-), tak jsem to změnil. Ono se nakonec různými okolnostmi vyklubalo z 2.000Kč asi 3.000kč a to se mi za hotel již platit nechtělo. Proto jsme skočili na Booking.com a ve stejném městě vyhledali na pohled slušný hotel. Na fotografiích vše vypadalo, jako by někdo zkopíroval Marriott, jen cena nebyla 3k, ale 2k.... No a asi tušíte, že věci zdaleka nejsou takové, jaké se zdají a v případě ubytování zvlášť ne. Prostě skutečnost byla tak o 70% horší, ale což, čisto tam celkem bylo a spát se tam také dalo, zvlášť po teplém jídle, které jsme si uvařili. No co to asi mohlo být? Penne! :-)
Probouzím se zásluhou ranního světla, přičemž hodiny na palubce ukazují 5:00, zvláštní to dění na RA Wire Cache... Ale ne, žádné nadpřirozeno, jen jsme se změnou kanadské provincie, z Alberty do British Columbie nepostřehli posun času, ach ty časová pásma aneb vítejme zpět v PST a tím pádem, 6:00.
Cesta hlubokými lesy za šera v očekávání různých mastodontů skákajících do silnice není nic, co bych chtěl jakkoliv glorifikoval... No a ani obydlí se mi tu již tolik nelíbí, jako když jsme emigrovali z Ameriky do Kanady, vše je takové divné, zemědělské, plné zavlažování a zase už spálené sluncem.
Cesta hlubokými lesy za šera v očekávání různých mastodontů skákajících do silnice není nic, co bych chtěl jakkoliv glorifikoval... No a ani obydlí se mi tu již tolik nelíbí, jako když jsme emigrovali z Ameriky do Kanady, vše je takové divné, zemědělské, plné zavlažování a zase už spálené sluncem.
Kamloop
Záznamy říkají, divné město s drahým benzínem. To, že jsme nevědomě díky mně valili jednosměrkou a pak se na rychlo otáčeli raději nikomu říkat nebudeme :-)
Záznamy říkají, divné město s drahým benzínem. To, že jsme nevědomě díky mně valili jednosměrkou a pak se na rychlo otáčeli raději nikomu říkat nebudeme :-)
Hope
Naděje umírá poslední, ale ta že potkáme levnější palivo zemřela právě ve městě nesoucí jméno Hope. No a také vypadlo divně...
Naděje umírá poslední, ale ta že potkáme levnější palivo zemřela právě ve městě nesoucí jméno Hope. No a také vypadlo divně...
Vancouver
V poledne přijíždíme v podobě hladových psů do třetího největšího kanadského města, Vancouveru. Přestože se počet jeho obyvatel zastavil na půlce milionu, vypadá mnohem větší než bych čekal. I doprava a nekonečné kolony napovídají, že by klidně mohlo jít o několikamilionovou aglomeraci a ono ne...
Míříme pro Wi-Fi, potřebujeme totiž zjisti, jak to bude s počasím, jehož předpověď nás vyhnala z národních parků v Albertě. Zatím to fungovalo a celý přejezdní den propršelo. Kupodivu jsme na první dobrou naši takovou "Vaňkovku" se sítí a Walmartem. Oběd na cestě!
A hle, mobilní apky říkají, že pokud skousneme mlhu a nepřívětivo, mohli bychom i něco podniknout a nejen proflákat den ve městě. Juchůůů. Ve dvě odpoledne vyjíždíme na Squamish...
Shannon Falls
Ještě než se pustíme do hlavního cíle poblíž Squamishe, zastavíme se u Shannon Falls. Krátká a milá zastávka.
Ještě než se pustíme do hlavního cíle poblíž Squamishe, zastavíme se u Shannon Falls. Krátká a milá zastávka.
Stawamus Chief
Krásná skála, jak pro horolezce, tak pro nás. Jen škoda té mlhy, která nám vzala velkou část toho, co výšlap nahoru nabízí, resp. jeho zdolání a to výhledy na moře/oceán. Takhle nám zbyl jen největší kopec americko-kanadského putování, abych byl přesnější, tak nám zbylo to největší převýšení. Ze 70mnm jsme stoupali přibližně do 600mnm a to na pouhých 3km chůze. Moc se mi to líbilo, díky velké vlhkosti a lesnímu mikroklimatu se vzduch skvěle dýchal. Velkou část cesty tvořilo stoupání po dřevěných schodech, kamenných schodech, cupitání mezi kořeny neskutečně starých a obrovských stromů. No a pak přišla závěrečná etapa po samotné skále, posledních sto výškových metrů, plných žebříků, řetězů a roztodivných skalních útvarů. Odměna, plovoucí mlha, čipmank koukají do mlhy a představa, jaké by to bylo lehnout si zde za svitu slunce na azurové obloze a sledovat oceán. Mě samozřejmě nemohlo nenapadnout, že by se odtud dalo pohodlně odstartovat na paraglidu. ;-) No a pak sestup dolů, kdy stehenní svaly plakaly a my se radovali, že trochu posilujeme.
Krásná skála, jak pro horolezce, tak pro nás. Jen škoda té mlhy, která nám vzala velkou část toho, co výšlap nahoru nabízí, resp. jeho zdolání a to výhledy na moře/oceán. Takhle nám zbyl jen největší kopec americko-kanadského putování, abych byl přesnější, tak nám zbylo to největší převýšení. Ze 70mnm jsme stoupali přibližně do 600mnm a to na pouhých 3km chůze. Moc se mi to líbilo, díky velké vlhkosti a lesnímu mikroklimatu se vzduch skvěle dýchal. Velkou část cesty tvořilo stoupání po dřevěných schodech, kamenných schodech, cupitání mezi kořeny neskutečně starých a obrovských stromů. No a pak přišla závěrečná etapa po samotné skále, posledních sto výškových metrů, plných žebříků, řetězů a roztodivných skalních útvarů. Odměna, plovoucí mlha, čipmank koukají do mlhy a představa, jaké by to bylo lehnout si zde za svitu slunce na azurové obloze a sledovat oceán. Mě samozřejmě nemohlo nenapadnout, že by se odtud dalo pohodlně odstartovat na paraglidu. ;-) No a pak sestup dolů, kdy stehenní svaly plakaly a my se radovali, že trochu posilujeme.
Squamish
Zastavili jsem se jen pro benzín a pohled na Stawamus Chief. Zdá se, že by to nemuselo být tak zlé místo...
Zastavili jsem se jen pro benzín a pohled na Stawamus Chief. Zdá se, že by to nemuselo být tak zlé místo...
Stanley Park
Po několika posledních zkušenostech s putováními po městech, jsme se rozhodli přespříliš to v nich nepřehánět. Zkrátka nás města více vybíjela než-li naopak... Ale v případě Stanley Parku, must see favorita většiny turistických průvodců, jsem udělal velkou chybu, že jsem je nechtěl poslechnout. Parkem jsme jen projeli autem, byť pomalu (silničáři si nás dávali k svačině/večeři), a zjistili, že by den v něm za hřích nejspíše stál. Ale asi bych volil kolo, park je přeci jenom poměrně rozsáhlý a poznat vše pěšky by asi vzalo více než jeden den.
Vancouver
Na Vancouver nám zbyla tak hodina času, takže pěkně po americky, autem... Downtown stojí za vidění, chvíli jsme se po něm motali tam a zpět, koukali na výškové budovy, muzea, sportoviště a mnohé další. Zabrousili jsme i k přístavům, lodím a mostům, kterých je tu požehnaně, ale nejvíc nejlepší jsou stejně parní hodiny, Gastown steam clock od hodináře Raymond Saunderse. Jen se nenechte zmýlit jejich rádoby stářím, pochází až z roku 1977 :-)
Na Vancouver nám zbyla tak hodina času, takže pěkně po americky, autem... Downtown stojí za vidění, chvíli jsme se po něm motali tam a zpět, koukali na výškové budovy, muzea, sportoviště a mnohé další. Zabrousili jsme i k přístavům, lodím a mostům, kterých je tu požehnaně, ale nejvíc nejlepší jsou stejně parní hodiny, Gastown steam clock od hodináře Raymond Saunderse. Jen se nenechte zmýlit jejich rádoby stářím, pochází až z roku 1977 :-)
Státní hranice, Kanada - USA
Naivně jsem si nemyslel, že by při návratu do států mohl vzniknout problém při překročení hranice a ono jo... Mohl jsem si za to sám, že jsem špatně odpověděl celníkovi na otázku "odkud jsme". A malý zakomplexovaný celník čínského původu na mě křičel a byl nepříjemnější než osina v zadku. Naštěstí nás pustil, ale i vzpomínka je poměrně nepříjemná.
Baymont Inn & Suites Bellingham, spánek
To zase byla chyba... Přestože jsme se domluvili, že poslední hotelovou noc strávíme v Marriottu za peníze :-), tak jsem to změnil. Ono se nakonec různými okolnostmi vyklubalo z 2.000Kč asi 3.000kč a to se mi za hotel již platit nechtělo. Proto jsme skočili na Booking.com a ve stejném městě vyhledali na pohled slušný hotel. Na fotografiích vše vypadalo, jako by někdo zkopíroval Marriott, jen cena nebyla 3k, ale 2k.... No a asi tušíte, že věci zdaleka nejsou takové, jaké se zdají a v případě ubytování zvlášť ne. Prostě skutečnost byla tak o 70% horší, ale což, čisto tam celkem bylo a spát se tam také dalo, zvlášť po teplém jídle, které jsme si uvařili. No co to asi mohlo být? Penne! :-)
Komentáře
Okomentovat