Jackson
Netypicky se probouzím už okolo půl třetí ráno, venku řádí naostřená teplota +4°C, oblékám na sebe trochu více vrstev, ale stejně mi je hrozná zima na prsty u nohou. Takže v pět ráno jsem na nohách, nebo spíše na zadku a o šesti už frčíme zpět do národního parku Grand Teton.
Grand Teton
Pro tento den již nemáme v úmyslu žádnou procházku v parku, ale aspoň si ho chceme užít z auta, což se daří. Ihned po vjezdu nám běží přes cestu něco obrovského, samice Elka nebo Moose, kdo ví. Vychází slunce a zaplavuje tu horskou krásu na západě parku. Zrcadlící se plochy obrovských jezer spolu s příjemně chladným ranním vzduchem dotvářejí příjemné prostředí. A pak se odlesněné plochy s jedním horským masivem na straně jedné postupně ztrácí a krajina se začíná topit v lesní zeleni, ani nevíme jak, stojíme (ve skutečnosti míjíme) ceduli Yellowstone.
Yellowstone
Jeden z hlavních cílů naší cesty, lesy, lesy, voňavé lesy, řeky, jezera, gejzíry, časté silniční uzavírky a ... Však uvidíte dále. :-)
Old Faithful
Ve visitor center Old Faithful jsme vyslechli další přednášku na téma divé zvěře v národním parku Yellowstone. Tentokráte to bylo i s ukázkami, co že ve skutečnosti znamenají ty yardy, které vás mají dělit od smrtelného nebezpečí. Skoro by se mi chtělo podotknout, že těch 100 yardů, které by vás mělo distancovat od medvěda tak, aby se on cítil komfortně, de facto znamená nevidět ho ;-)
Old Faithful je místo, na kterém zjistíte o čem ten Yellowstone je, tedy aspoň jak vypadá jedna z jeho tváří, ta větší... Gejzíry, okouzlení, voda, pára, smrad, lidi a pak gejzíry, okouzlení, voda, pára, smrad, lidi a pak... Přišlo mi to stejně okouzlující jako únavné. Mezi davy podobných zvědavců jako jste vy se typicky proplétáte po dřevěných lávkách nad okolní krajinou, která překypuje výbušnou povahou. Desítky gejzírů na místě jednom se skládají ve stovky a kdo ví jaké jiné řády v parku celém. Údajně se na území Yellowstonu nachází více jak 10.000 pramenů a gejzírů. Takže asi tak. Každý gejzír/pramen má potenciál zaujmout vás, protože se (ne)překvapivě liší, takže i když byste měli pocit, že vidíte též po sté, není tomu tak. Rozlišnost tvarů, barev, čichových vjemů, periodicity, ... je to, co vás může okouzlovat a bavit do nekonečna. Ale co si budeme nalhávat, i unavovat :-) Zdolat, rozuměj vidět (a to nejlépe v akci), všechny yellowstonské gejzíry je téměř nemožné. Ale asi očekávaně očekáváte, že se dá jít štěstí naproti. Jak? Existují specializované weby, které vám vědeckým pohledem ukážou každý gejzír i s teorií okolo a existují i speciální weby, kde naleznete predikce erupcí. Predikce a erupce samy o sobě jsou velmi zajímavé. Některé gejzíry totiž prskají s železnou pravidelností a tak není problém naplánovat si povznášející zážitek s téměř minutovou přesností, u některých je to horší, může jít o rozpětí několika hodin, jindy jsou to roky popř. desítky let a nakonec naleznete nezanedbatelné množství entit naprosto nepredikovatelných.
My jsme to kupodivu nechali náhodě a viděli tři mohutná chrlení vody a následně páry. V případě Old Faithful mě vyvedla z míry skutečnost, že kapičky vody, která na nás zavál vítr do vzdálenosti asi sto metrů, byly téměř úplně studené. Vzhledem ke skutečnosti, že z mnohých (možná všech, nevím) gejzírů a pramenů vyvěrá voda o teplotě až 93°C, tak je to aspoň pro mě (díky nějaké zásadní neznalosti) velice překvapující. BTW, aby nedošlo k mýlce, jde o vroucí vodu, je třeba si uvědomit, že teplota varu vody klesá s každými 1.000mnm zhruba o 3°C a tak by nemělo překvapit, že ve výškách lehce nad 2.000mnm jsme na zmiňované teplotě. :-) V případě zbylých dvou gejzírů mě zase udivila jejich vytrvalost... Zkrátka jsou chrochtáci, co to vydrží desítky minut v kuse a pak stejnou dobu pokračují s párou. Málem bych zapomněl na nádhernou duhu tvořící se v mlžné spršce...
Black Sand Basin
Další gejzíry nepříliš daleko od Old Faithful. Co více k tomu říct?
Biscuit Basin
Už podle počtu zveřejněných fotografií mě zaujal asi o trochu více než Black Sand Basin, ale další komentáře vážně nečekejte. :-)
Fairy Falls Trail
Podvečerní vycházka k dalším vodopádům lze zařadit v žebříčku našich výletů mezi ty nejděsivější. Opět notně posilněni v obavách ze setkání s medvědy jsme si vyšli na asi 8km dlouhou procházku. Bohužel mnohé značení ve Spojených Státech stojí za starou belu... Zde situaci komplikovaly uzávěry ploch a cest, takže dlouho vůbec nebylo jasné, zda se trek dá vůbec legálně zdolat. Nicméně jsme se drželi cedulek "trail", ty nás ovšem zavedli pouze na vyhlídku nad Grand Prismatic Spring, kam mířila i většina lidí. Tento problém jsme včas rozpoznali a vrátili se na poslední rozcestí. Dál šlo pokračovat snad jen za pomoci androidího telefonu se staženými off-line mapami Mapy.cz a instrukcí z průvodce typu, po hrázi jděte 1,1mi, pak odbočte vlevo a pokračujte 2mi... Ne že bychom po cestě nikoho nepotkali, ale těch několik lidí, kteří se pokoušeli najít trail, se znechuceně vracelo a jen suše oznamovalo, že tam žádný není. Vrozená nedůvěra velela prověřit si to, kecali, samozřejmě, že trail tam byl a byl schůdný a taky na ho... značený. Bohužel les se stával těsnějším a těsnějším a tak strach z predátorů houstl. Mluvili jsme, pískali jsme, zpívali jsme, BTW toliko mluvit Janičku jsem v životě neslyšel :-) Škoda, že nám nedošlo, že les je tak hustý, že by se jím neprotáhl zajíc, natož pak medvěd, možná bychom se tolik nebáli. Ale co, nakonec jsme dorazili k vodopádům, které nebyly v šeru nadcházejícího večera zrovna ready na jakékoliv fotografování, bez velkých okolků jsme to otočili a pelášili zpět. Až u Midway Geyser Basin jsme si oddechli a zároveň si uvědomili, že takhle dál už vážně putovat nemůžeme.
Midway Geyser Basin
Další obrovské gejzíry a prameny (Grand Prismatic Spring), které předvedly něco nového, tentokráte to byl povrch budící iluzi namrzlé vody, vskutku úchvatné, zvlášť v synergii zapadajícího slunce.
White Dome Geyser
Krom spatřeného kojota (viz následující odstavec) nic speciálního, prostě další výjimečný gejzír.
Firehole Lake Drive
I se setměním na krku nás čekala další zajížďka, přeci nepojedeme po hlavní silnici, když to můžeme objet dokolečka kolem Firehole Lake a dalších lakes (Hot Lake, Black Warrior Lake). Dobrá volba... První setkání s bizonem, byť velice vzdáleným nám učarovalo. Bylo to, jako by se pohnul v dálce jeden z kopečků... No nádhera, pomalu se snášela tma a my se zatajeným dechem pozorovali největšího savce Severní Ameriky. Nádhera! U White Dome Geyser jsme vylezli, že pořídíme noční snímek, když tu můj zrak zachytil stín, vyděsil jsem se. Vlk... Už následujícího dne se ukázalo, že nešlo o Vlka, ale jen o kojota, kterých jsem už pár viděl. Tato skutečnost však nic nemění na mé tehdejší ostražitosti, hledal jsem další členy smečky, ale nenacházel. Dosti nervózní jsem byl z chování šelmy, pohybovala se ve velkém kruhu okolo nás, aniž z nás spouštěla zrak. A tak jsme raději zastavili jakékoliv vzdalování se od auta a pomalu zahájili ústup. :-)
Fountain Paint Pot
No ne že bychom tam nebyli a přesto jsme nic neviděli, kvůli tmě jsme vystoupili z auta a pokorně se do něj vrátili s tím, že zítra je také den.
Spánek v Old Faithful
Na Fountain Paint Pot přišel čas na "Úpravy - Zpět" aneb vracíme se na Old Faithful. Místo na spaní jsme si vyhlédli již dříve, ale ukázalo se, že parkoviště zející v poledne prázdnotou, zdálo se být téměř plně obsazené. Po minutách ježdění do kola se nám jedno místo uvolnilo, ale ne zrovna ideální, přímo pod lampou. Auto ve spánkové konfiguraci pak zažilo ještě jeden přesun, když se umoudřil majitel tmavého místa na kraji parkoviště a opustil jej. Ale ani tak nebyla noc bez ztráty kytičky. Nejvíce obtěžující mi přišlo vlčí vití na měsíc téměř v úplňku, no a ani chrochtající gejzíry kvalitě spánku vážně nepomohly, ale zato to bylo zhusta netradiční ;-) Za pozoruhodnou naopak mohu označit noční oblohu s mačkajícími se hvězdami. Nádhera!
Netypicky se probouzím už okolo půl třetí ráno, venku řádí naostřená teplota +4°C, oblékám na sebe trochu více vrstev, ale stejně mi je hrozná zima na prsty u nohou. Takže v pět ráno jsem na nohách, nebo spíše na zadku a o šesti už frčíme zpět do národního parku Grand Teton.
Grand Teton
Pro tento den již nemáme v úmyslu žádnou procházku v parku, ale aspoň si ho chceme užít z auta, což se daří. Ihned po vjezdu nám běží přes cestu něco obrovského, samice Elka nebo Moose, kdo ví. Vychází slunce a zaplavuje tu horskou krásu na západě parku. Zrcadlící se plochy obrovských jezer spolu s příjemně chladným ranním vzduchem dotvářejí příjemné prostředí. A pak se odlesněné plochy s jedním horským masivem na straně jedné postupně ztrácí a krajina se začíná topit v lesní zeleni, ani nevíme jak, stojíme (ve skutečnosti míjíme) ceduli Yellowstone.
Yellowstone
Jeden z hlavních cílů naší cesty, lesy, lesy, voňavé lesy, řeky, jezera, gejzíry, časté silniční uzavírky a ... Však uvidíte dále. :-)
Old Faithful
Ve visitor center Old Faithful jsme vyslechli další přednášku na téma divé zvěře v národním parku Yellowstone. Tentokráte to bylo i s ukázkami, co že ve skutečnosti znamenají ty yardy, které vás mají dělit od smrtelného nebezpečí. Skoro by se mi chtělo podotknout, že těch 100 yardů, které by vás mělo distancovat od medvěda tak, aby se on cítil komfortně, de facto znamená nevidět ho ;-)
Old Faithful je místo, na kterém zjistíte o čem ten Yellowstone je, tedy aspoň jak vypadá jedna z jeho tváří, ta větší... Gejzíry, okouzlení, voda, pára, smrad, lidi a pak gejzíry, okouzlení, voda, pára, smrad, lidi a pak... Přišlo mi to stejně okouzlující jako únavné. Mezi davy podobných zvědavců jako jste vy se typicky proplétáte po dřevěných lávkách nad okolní krajinou, která překypuje výbušnou povahou. Desítky gejzírů na místě jednom se skládají ve stovky a kdo ví jaké jiné řády v parku celém. Údajně se na území Yellowstonu nachází více jak 10.000 pramenů a gejzírů. Takže asi tak. Každý gejzír/pramen má potenciál zaujmout vás, protože se (ne)překvapivě liší, takže i když byste měli pocit, že vidíte též po sté, není tomu tak. Rozlišnost tvarů, barev, čichových vjemů, periodicity, ... je to, co vás může okouzlovat a bavit do nekonečna. Ale co si budeme nalhávat, i unavovat :-) Zdolat, rozuměj vidět (a to nejlépe v akci), všechny yellowstonské gejzíry je téměř nemožné. Ale asi očekávaně očekáváte, že se dá jít štěstí naproti. Jak? Existují specializované weby, které vám vědeckým pohledem ukážou každý gejzír i s teorií okolo a existují i speciální weby, kde naleznete predikce erupcí. Predikce a erupce samy o sobě jsou velmi zajímavé. Některé gejzíry totiž prskají s železnou pravidelností a tak není problém naplánovat si povznášející zážitek s téměř minutovou přesností, u některých je to horší, může jít o rozpětí několika hodin, jindy jsou to roky popř. desítky let a nakonec naleznete nezanedbatelné množství entit naprosto nepredikovatelných.
My jsme to kupodivu nechali náhodě a viděli tři mohutná chrlení vody a následně páry. V případě Old Faithful mě vyvedla z míry skutečnost, že kapičky vody, která na nás zavál vítr do vzdálenosti asi sto metrů, byly téměř úplně studené. Vzhledem ke skutečnosti, že z mnohých (možná všech, nevím) gejzírů a pramenů vyvěrá voda o teplotě až 93°C, tak je to aspoň pro mě (díky nějaké zásadní neznalosti) velice překvapující. BTW, aby nedošlo k mýlce, jde o vroucí vodu, je třeba si uvědomit, že teplota varu vody klesá s každými 1.000mnm zhruba o 3°C a tak by nemělo překvapit, že ve výškách lehce nad 2.000mnm jsme na zmiňované teplotě. :-) V případě zbylých dvou gejzírů mě zase udivila jejich vytrvalost... Zkrátka jsou chrochtáci, co to vydrží desítky minut v kuse a pak stejnou dobu pokračují s párou. Málem bych zapomněl na nádhernou duhu tvořící se v mlžné spršce...
Black Sand Basin
Další gejzíry nepříliš daleko od Old Faithful. Co více k tomu říct?
Už podle počtu zveřejněných fotografií mě zaujal asi o trochu více než Black Sand Basin, ale další komentáře vážně nečekejte. :-)
Fairy Falls Trail
Podvečerní vycházka k dalším vodopádům lze zařadit v žebříčku našich výletů mezi ty nejděsivější. Opět notně posilněni v obavách ze setkání s medvědy jsme si vyšli na asi 8km dlouhou procházku. Bohužel mnohé značení ve Spojených Státech stojí za starou belu... Zde situaci komplikovaly uzávěry ploch a cest, takže dlouho vůbec nebylo jasné, zda se trek dá vůbec legálně zdolat. Nicméně jsme se drželi cedulek "trail", ty nás ovšem zavedli pouze na vyhlídku nad Grand Prismatic Spring, kam mířila i většina lidí. Tento problém jsme včas rozpoznali a vrátili se na poslední rozcestí. Dál šlo pokračovat snad jen za pomoci androidího telefonu se staženými off-line mapami Mapy.cz a instrukcí z průvodce typu, po hrázi jděte 1,1mi, pak odbočte vlevo a pokračujte 2mi... Ne že bychom po cestě nikoho nepotkali, ale těch několik lidí, kteří se pokoušeli najít trail, se znechuceně vracelo a jen suše oznamovalo, že tam žádný není. Vrozená nedůvěra velela prověřit si to, kecali, samozřejmě, že trail tam byl a byl schůdný a taky na ho... značený. Bohužel les se stával těsnějším a těsnějším a tak strach z predátorů houstl. Mluvili jsme, pískali jsme, zpívali jsme, BTW toliko mluvit Janičku jsem v životě neslyšel :-) Škoda, že nám nedošlo, že les je tak hustý, že by se jím neprotáhl zajíc, natož pak medvěd, možná bychom se tolik nebáli. Ale co, nakonec jsme dorazili k vodopádům, které nebyly v šeru nadcházejícího večera zrovna ready na jakékoliv fotografování, bez velkých okolků jsme to otočili a pelášili zpět. Až u Midway Geyser Basin jsme si oddechli a zároveň si uvědomili, že takhle dál už vážně putovat nemůžeme.
Midway Geyser Basin
Další obrovské gejzíry a prameny (Grand Prismatic Spring), které předvedly něco nového, tentokráte to byl povrch budící iluzi namrzlé vody, vskutku úchvatné, zvlášť v synergii zapadajícího slunce.
Krom spatřeného kojota (viz následující odstavec) nic speciálního, prostě další výjimečný gejzír.
Firehole Lake Drive
I se setměním na krku nás čekala další zajížďka, přeci nepojedeme po hlavní silnici, když to můžeme objet dokolečka kolem Firehole Lake a dalších lakes (Hot Lake, Black Warrior Lake). Dobrá volba... První setkání s bizonem, byť velice vzdáleným nám učarovalo. Bylo to, jako by se pohnul v dálce jeden z kopečků... No nádhera, pomalu se snášela tma a my se zatajeným dechem pozorovali největšího savce Severní Ameriky. Nádhera! U White Dome Geyser jsme vylezli, že pořídíme noční snímek, když tu můj zrak zachytil stín, vyděsil jsem se. Vlk... Už následujícího dne se ukázalo, že nešlo o Vlka, ale jen o kojota, kterých jsem už pár viděl. Tato skutečnost však nic nemění na mé tehdejší ostražitosti, hledal jsem další členy smečky, ale nenacházel. Dosti nervózní jsem byl z chování šelmy, pohybovala se ve velkém kruhu okolo nás, aniž z nás spouštěla zrak. A tak jsme raději zastavili jakékoliv vzdalování se od auta a pomalu zahájili ústup. :-)
Fountain Paint Pot
No ne že bychom tam nebyli a přesto jsme nic neviděli, kvůli tmě jsme vystoupili z auta a pokorně se do něj vrátili s tím, že zítra je také den.
Spánek v Old Faithful
Na Fountain Paint Pot přišel čas na "Úpravy - Zpět" aneb vracíme se na Old Faithful. Místo na spaní jsme si vyhlédli již dříve, ale ukázalo se, že parkoviště zející v poledne prázdnotou, zdálo se být téměř plně obsazené. Po minutách ježdění do kola se nám jedno místo uvolnilo, ale ne zrovna ideální, přímo pod lampou. Auto ve spánkové konfiguraci pak zažilo ještě jeden přesun, když se umoudřil majitel tmavého místa na kraji parkoviště a opustil jej. Ale ani tak nebyla noc bez ztráty kytičky. Nejvíce obtěžující mi přišlo vlčí vití na měsíc téměř v úplňku, no a ani chrochtající gejzíry kvalitě spánku vážně nepomohly, ale zato to bylo zhusta netradiční ;-) Za pozoruhodnou naopak mohu označit noční oblohu s mačkajícími se hvězdami. Nádhera!
Komentáře
Okomentovat